Free time po Taiwanskoamericku

Vzhledem k tomu, že mi nedáte pokoj s dotazy, co tady jíme, jsem nucená psát nudnou story o jídle. Né, že bych neměla ráda jídlo, ale jsem v Americe, ne v Taiwanu, takže tady jíme stejné věci jako doma.

Co ale doma nemáme a co jsem si v Americe zamilovala jsou cupcakes, už dříve zmíněná mandlová snickerska, cookie cake a hambáč z Wendys.

Vlastně nevím, jak to doma bez nich vydržím? :(

Řeším však osobní problém s tofu, kterému jsem už minulý rok v Praze řekla jedno velké NE a slíbila jsem, že už ho nikdy nepozřu. Nahrazovat maso divnou proteinovou hmotou snad nemám za potřebí, ne?

V USA je ale tahle věc, připomínající houbu na tabuli po dvou měsících používání, strašně levná a jedí to tady všichni. Inu odvážila jsem se porušit svůj slib a pozřela jsem tofu se sojovou omáčkou, vejcem a překvapivě jsem si hmotu nezamilovala. :/

Bylo mi doporučeno, že je dobré "i" s řasou. To už je ale na můj buranský život moc a tak si dál jím chleba s máslem.

Mimochodem, jedla jsem na bazénu nenakrájenou papriku a vzbudila jsem rozruch tím, že jí jím jako jablko. Amíci se diví fakt všemu.

Džek frujts!

Kytička od šestileté Sarah!

23.7. středa

Jeden z plavčíků má second job v restauraci, kde nám na dnešek domluvil sejšn s grilovačkou. Tak když jsme v té Americe, ochutnáme něco taiwanského, což?

Vyrážíme ve skupině cca 15 lidí na desátou hodinu do dvěstě metrů vzdálené restaurace. Za sladkých 13 dolarů máme objednané All you can eat (Babi, můžu jíst neomezně všechno, skoro jako na Vánoce u tebe, akorát si pro to nemusím chodit na půdu a mám to rovnou v patře) s grilem uprostřed stolu, kde si grilujeme naložené maso všech druhů.

25.7. pátek

Dnes slaví narozeniny moje spolubydlící a vedleležící vegetariánská Míša (to grilované maso si opravdu užila). Fakt, že je jí 24 a místo plavčíkování by měla rodit děti přehlížím a kupujeme jí nechutný americký barevný dort plný cukru.

Že je dort z cukru považuji za přidanou hodnotu, protože v USA je všechno dietní a light. Takhle máme naději, že náš kejk viděl někdy cukrovou řepu.

Americký kámoš nám připravuje piňa coladu v mixéru, který nám pak nechává (děkujeme) a lahodný mok do sebe lijeme neskutečným způsobem. Na jedenáctou máme objednaného řidiče, který nás zaveze za písničkou do Georgetownu. Náš řidič nemá ruku a do auta pro 6 nás sedá bez problémů 7, přičmž jeden z nás sedí na podivné židličce uprostřed. Tak to bude veselá jízda.

Zastavujeme na "pí" někde v půli cesty, házíme fotku s krávoprasetem a po hodině cesty přijíždíme do Hollywood casina. Teď se ukáže, co je ve mě!

V obrovském několikapatrovém casinu by mělo být k nalezení všechno, co mladé evropské kočky po nocích v Améru hledají. Marně hledám bigbít ve Starci a Chodské slavnosti, přičemž narážím na živou kapelu hrající neskutečné hitovky ve stylu 80. let.

Tančíme do roztrhání těla asi půl hodiny a pak to muzikanti zabalí s tím, že všechna sranda v USA končí ve dvě ráno a teď je čas na gambling. Chceš to? Máš to mít!