Klasická pondělní celodenní šichtička s Míšou, Shawn má day off a tak místo vacuumingu házíme opalovačku už od rána, dneska nám vynadat nepřijede. Lidi začínají chodit až kolem 4 a den je stejný jako každý jiný.
Přichází i moje už známá čtyřicetiletá kámoška Mercedes (jméno, ne auto) s dvouletým synem Lucasem a kámoškou s malou holčičkou. Odkud jsem jsme se bavili už dřív, ale dnes se ptá podruhé. S úsměvem odpovídám from Czech republik. Kámoška od Mercedes se začíná smát a spouští na mě Já som Slovenka.
Né, že bych neslyšela Slovenštinu doma pořád, ale na bazénu se mi to ještě nestalo a tak mám radost, že si popovídám s někým, kdo tady žije a budu mu konečně rozumět.
Míša sedí na standu a já se opaluji s Ivanou vedle. Jsem absolutně nadšená z toho, co nám vypráví.
V roce 2003 přijela dělat do USA plavčíka jako my, dřív to ale nebylo tak dokonale organizované jako dnes, neuměla anglicky a kurz od červeného kříže dělala až v Americe a to měsíc a půl. Opakovaně sem jezdila každé léto, po studiích tu zůstala a pracovala v kanceláři podobné té, jako zaměstnává mě.
Vdala se za bratra od Mercedes, se kterým má 4 letou dceru Danielku. Tato nádherná holčička vůbec nevypadá slovansky a jak sama Ivana říkala, Dany je Američanka. "Narodila se tu a já z ní Slovenku neudělám." Její manžel je z latinské Ameriky, mluví na dcerku Španělsky a když Danielka mluví, krásně míchá všechny 3 jazyky dohromady, Ivaně ale jinak, než slovensky maminko neřekne. :)
Najednou slyším strašný křik, rychle očima těkám po bazénu, co se děje. Všude jsou lidi a nevidím nic zvláštního, jen hrozný křik a hluk. Zatají se mi dech.
Mám pauzu, vůbec jsem nesledovala bazén a Míša i když byla na standu, tak vlastně taky ne, povídali jsme si s Ivanou.
Vidím Mercedes, jak s jejím hodně špatným plaveckým stylem vysloveně letí napříč přes bazén, ale proč? Já fakt nic nevidím! Do prdele! Na dně bazénu se topí její dvouletý Lucas!
Jsem v šoku, než mi dojde, co se děje, co mám teď dělat, a že vlastně má něco dělat Míša, dítě je venku. Pláče, zaplaťpánbůh, pod vodou nebyl dlouho, vodu vykašlal a uražený si sedl na lehátko. Tak obrovský kámen ze srdce mi nespadl snad nikdy.
Mercedes vysílená lehá na kraj bazénu a vzpamatovává se z toho, že se topil její syn mezitím, co dvě plavčice vykládají s její švagrovou.
Fajn, tak dítě žije, teď přijde na řadu problém v podobě rozčílené matky.
Sama sobě namlouvám, že to nebyla moje chyba, já měla pauzu, vůbec jsem u bazénu být nemusela. Ale na druhou stránku vím, že být v pozici rodiče, tak poslední, co by mě zajímalo by bylo to, jestli plavčík měl nebo neměl pauzu. Jednou seděl u bazénu a měl moje dítě zachránit on, ne já, obézní matka, co neumí plavat.
Mercedes je ale v klidu, jsem až překvapená tím, že se na mě usmívá a říká, že je to velké štěstí.
Celý bazén se vrací zpátky do zaběhnutých kolejí, vzduchem lítají míče a Ivana se nadechne a pokračuje ve vyprávění. Chvíli jí ani nevnímám a vzpamatovávám se z toho, co všechno se vlastně mohlo stát. Bože, děkuji!
Ivana nám dala na sebe kontakt, poradila plno užitečných věcích a hlavně ukázala obchod, kde koupíme český chleba! Děkujeme!
Žádné komentáře:
Okomentovat